Po-zor-nost
Už od dětství ráda pozoruji interakce mezi lidmi. Vždy mne fascinovalo něco, co bych nazvala bojem o pozornost ve vztahu.
Poslední dobou jsem hodně přemýšlela nad tím, co se vlastně za tou pozorností skrývá. Co je na tom pro mnoho lidí tak zásadní, že jsou kvůli tomu schopni zničit své vztahy s partnerem, dětmi, že to ovlivní jejich pracovní život nebo výběr přátel.
Chtěla jsem té pozornosti přijít na kloub.
Naše krásná čeština mi v tom velmi pomohla – kořen slova pozornost – „zor“ je dle slovníku odvozený od slova „zřít“.
Okamžitě se mi s tímto slovem spojil film Avatar, který má pro mne mnoho symbolických vzkazů. A právě pozdrav „Zřím tě“ je jedním z nádherných pokladů tohoto filmu.
„Zřím tě“ totiž znamená víc než jen „Vidím tě“. Znamená to pro mne „Vnímám tě“, „Vciťuji se do tebe“, „Respektuji tě takového, jaký jsi“, „Ladím se na tebe“, „Otvírám se ti“. To je pro mne pozdrav plný po-zor-nosti.
Čím víc se nad tématem pozornosti zamýšlím, dochází mi, kolik aspektů pozornost má a jak intenzivně provází celý náš život a možná ho i přesahuje.
Jak nás ovlivňuje, když nás někdo s opravdovou pozorností poslouchá, jak někdo touží po pozornosti a jiný se jí bojí, jak se lidé ve vztahu mohou o pozornost přetahovat různými poznámkami, jak zásadní je věnovat pozornost sám sobě, jak moc je naše konání jiné, když ho děláme s plnou pozorností…
A napadá mě jediné – pozornost je forma energie.
Energie, kterou dáváme někdy dobrovolně, někdy nevědomky, někdy zcela vědomě a cíleně, a někdy i třeba z donucení či s odporem. Ale pořád dáváme.
Zamilovaný pár si posílá láskyplnou energii ve vzkazech, držením se za ruce, hlazením a jinými pozornostmi. Vzájemně se nabíjí do nádherné úrovně společné energie.
Postupem času se buď pozornosti vytrácí úplně, nebo se z aktů dřívější pozornosti stává rutina bez energie. A tak se partneři (pokud si neumí vzájemnou pozornost dávat i bez zamilovanosti) mohou začít energie dožadovat. Vždyť jim v těch výšinách bylo tak krásně! Proč to najednou zmizelo? Někdy hezky, někdy ne úplně příjemným způsobem začíná hra o energii ve vztahu. Začíná to prosbami, následují výčitky, uražené mlčení, citové vydírání. To všechno je pouze forma přitahování pozornosti – nezralá nebo zoufalá forma prosby o energii, která ale bohužel způsobuje, že ten druhý se o to víc uzavírá.
Dokonce ještě i roky po rozvodu si mohou bývalí partneři dělat naschvály, aby si díky vynucené pozornosti vysosali aspoň trochu energie.
A stejně to funguje i v ostatních vztazích.
Taky máte někdy jako rodiče hlavu jak pátrací balón z toho, jak děti pořád volají „Mamíííí, tatíííí, pojď sem, hraj si se mnou, čti mi, lehni si ke mně, …!“? Děti nás samy často nabádají, abychom jim věnovali plnou pozornost. Oni ví lépe než my, že to je pro ně důležitější než uklizený byt nebo umyté auto. Oni ví, že naši energii mají jako tu nejlepší výživu pro svůj růst a vývoj.
Stejně tak kolegové v práci či přátelé. Když jim plně nasloucháme a věnujeme jim naši upřímnou pozornost, máme šanci být jejich reálnými partnery v životě – pomoct v náročné situaci, poradit nebo jen vyslechnout. To vše jim díky předané energii může pomoct se nadechnout, zklidnit, usmát a získat sílu se posouvat dál a růst.
A teď si představme, co dělá taková energie, když ji nasměrujeme sami na sebe… Když pozornost napneme k našemu tělu, naší mysli, naší duši. Když děláme věci, které nás nabíjí, když tělo hýčkáme péčí či pohybem, který nám vhání pozitivní krev do žil. Když hladíme svou duši čtením knih nebo hudbou, z které nám běhá mráz po zádech. Když jsme s lidmi, kteří nám věnují svou krásnou po-zor-nost… To vše léčí, zceluje rány duše, hřeje, hladí a … pomáhá nám být energeticky soběstační!
A v tento moment se přestáváme motat v kruhu boje o pozornost/energii a roztáčíme spirálu energie růstu, pohody a klidu nejen v nás, ale i kolem nás.
Věnujme naprosto sobecky pozornost sami sobě. Pečujme o svou energii. Věnujme si čas a dělejme to, co vás nabíjí – v práci, doma, s přáteli a rodinou. Spirála má úžasnou vlastnost – netočí se na místě, ale roste. A s ní všechno, co je na ní navázáno.
Jakmile budeme mít sami dost energie, může s námi růst a sílit i naše okolí.
Krásný spir(itu)ální rok všem.