Když jsem tento týden vyučoval předmět „wellbeing v práci“ magisterským studentům ve věku 25 let, bylo to osvěžující. Nebylo třeba je přesvědčovat o významu tohoto tématu, protože s ním okamžitě souzněli a viděli jeho opodstatnění jak z obchodního hlediska, tak z pohledu zodpovědné péče o zaměstnance.
Jaké jsou základní předpoklady pro „wellbeing v práci“? A můžeme v této souvislosti mluvit o „návratnosti investice“?
Úvaha o vhodných opatřeních se zdá být rozumným výchozím bodem. Výzkumníci z „Ross School of Business“ zkoumali faktory, které podporují udržitelně vysoký výkon. Zaměřili se na pojem „prosperující“, jímž označili zaměstnance, kteří jsou nejen spokojení a produktivní, ale také angažovaní do vytváření budoucnosti firmy. Prosperující jsou lidé, kteří věří, že se svou prací podílí na změně a neustále se učí. Prosperující zaměstnanci mají více energie, jsou zapálení a vědí, jak se bránit vyhoření.
Zjistili, že lidé, které označili za „prosperující“, mají o 16% lepší celkový výkon (podle výkazu jejich manažerů) a o 125% méně vyhoření (podle vlastních výkazů), než jejich kolegové. Dále byli o 32% více angažovaní a o 46% více spokojení s prací. Kromě toho méně zameškali v práci a měli významně méně návštev u lékařů, což znamenalo pro firmu úspory a méně časových ztrát.
Profesor Scott DeRue, děkam školy, je přesvědčen o rostoucím významu oblasti „wellbeing“ pro vedení a výkonnost. Zdůrazňuje koncept „přelévání“ a uvádí, že „wellbeing“ není pouze něčím, co se děje v práci: „zjistili jsme, že když se lidé nemají dobře v práci, není jim dobře ani doma, a naopak.“
Dopad práce na zdraví komunity a společnosti je zřejmý. Povzbuzujícími signály jsou změna přístupu u nové generace manažerů. Současní studenti v „Ross School of Business“ mají prosperující Wellness Club, který řeší některé hlavní problémy v souvislosti se zdravím a výkonností. Profesor DeRue to považuje za klíčové pro zlepšení řízení organizace.
Autor: Steven P. MacGregor
