Když jsem pracovala jako personální ředitelka agentury CzechInvest před více než dvaceti lety, připravila jsem program pro zaměstnance, který se týkal podpory jejich zdraví. Tehdy to byla spíš výjimka než běžná praxe – byl brán jako velká nadstavba nad benefity. Už vůbec se nikdo nezamýšlel nad tím, jaké pracovní prostředí vlastně podporuje nebo naopak ničí fyzické a psychické zdraví lidí.
Jenže já jsem to nejen pozorovala sama na sobě, ale začala jsem tyto souvislosti studovat. Viděla jsem, že únava, frustrace nebo vleklé zdravotní problémy nejsou jen „soukromou věcí“, ale mají přímý dopad na to, jak lidi pracují, spolupracují, jak jsou inovativní a proaktivní. Na lidech mi opravdu záleželo, chtěla jsem pro ně to nejlepší, ale také jsem toužila dělat v organizaci, která je inovativní a plná síly zvládat náročné projekty a růst.
Dnes už je téma zdraví zaměstnanců bráno trochu víc na zřetel. Firmy, které si to uvědomují, vytvářejí prostředí, kde lidé nejen vydrží, ale kde mohou být dlouhodobě výkonní, mohou růst a prosperovat, a to bez vyčerpání, vyhoření či zdravotních důsledků.
Zdraví jako strategická priorita
Mnoho firem dnes deklaruje, že jim na lidech záleží. Ale skutečná otázka zní: Jak to ukazují v praxi? Péče o psychické i fyzické zdraví zaměstnanců není jen záležitostí HR. Měla by být pevnou součástí strategie, leadershipu i každodenní reality. Jde o to, co lidé zažívají – jak se cítí v týmu, jsou respektováni, jakou mají pracovní zátěž, jestli mají prostor na regeneraci sil, jestli se mohou svěřit, když je něco trápí.
Zdraví není jen o jablku na recepci nebo kartičce do fitka. Je o tom, jak pracujeme. Jak odpočíváme. Jak podporujeme lidi v tom, aby si všímali signálů svého těla. Jak řešíme konflikty či přistupujeme k chybám. A co se děje, když někomu začne ubývat energie a motivace.
Role ve firmě: kdo za co odpovídá?
Každý ve firmě má v tématu zdraví svoji roli. Majitelé a vedení nastavují tón a rozhodují o prioritách. Pokud zdraví není součást strategie, nebude mít váhu. Pokud top management podporuje prevenci, otevřeně mluví o duševním zdraví a jde příkladem, dává tím ostatním svolení dělat totéž.
HR je v tomto směru hybnou silou. Mapuje potřeby, navrhuje programy, přináší inspiraci a zajišťuje, aby akce měly hlavu a patu a byly prospěšné. Linioví manažeři jsou klíčem k tomu,
jak zdraví vypadá v praxi – jejich způsob vedení může podporovat pohodu, ale i vytvářet zbytečný stres, přetížení či konflikty.
Marketing a interní komunikace pak mají za úkol toto téma udělat viditelné, atraktivní a srozumitelné. A v neposlední řadě – zdraví mohou velmi efektivně šířit i tzv. ambasadoři – tedy lidé napříč firmou, kteří přinášejí nápady, motivují ostatní a tvoří přirozené komunity.
Zdraví je v konečném důsledku ale zodpovědností každého z nás. Jen my sami můžeme rozhodnout, jak budeme jíst, spát, hýbat se, odpočívat nebo zvládat stres. Ale není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Každý z nás vychází z jiných životních zkušeností, má jiné informace, návyky i vnitřní limity. Často lidé ani nevědí, kde vlastně začít, nebo cítí, že nemají dost vůle se do změny pustit sami. A právě v tom může sehrát důležitou roli komunita – třeba ta pracovní. Prostředí, kde se zdravé návyky stávají normou, kde se lidé navzájem inspirují, podporují a motivují, je mnohem silnější než jakýkoli apel zvenčí. Ve zdravé firemní kultuře není člověk na cestě ke zdraví sám.
Co může firma konkrétně udělat?
Prvním krokem by mělo být zmapování aktuálního stavu. Jak se lidé cítí? Co jim pomáhá a co jim energii bere? To může odhalit online zpětnovazebný dotazník, ale i otevřený workshop nebo neformální rozhovory. Na základě toho lze připravit konkrétní plán.
Ten může obsahovat pravidelné workshopy na téma zvládání stresu, zdravého spánku nebo práce s emocemi. Může zahrnovat nabídku konzultací s psychologem, možnost fyzioterapie na pracovišti, lekce jógy nebo zdravé výživy. Výborně fungují tematické měsíce (např. Měsíc spánku, Měsíc bez cukru, Týden pro psychickou pohodu), které jsou lehké, hravé, ale zároveň edukativní.
Zásadní je, aby aktivity nebyly nařízené „shora“ a aby vycházely ze skutečných potřeb zaměstnanců. Pokud firma zapojí lidi do tvorby programu – třeba formou ankety nebo pracovních skupin – zvýší se pravděpodobnost, že to, co nabídne, bude pro zaměstnance relevantní a smysluplné.
Inspirace z praxe: Příklad firmy, která to vzala za správný konec
Jedna z výrobních firem, se kterou jsem spolupracovala, začala program podpory zdraví velmi jednoduše. Vedení si uvědomilo, že lidé jsou unavení, přetížení a často řeší zdravotní potíže, na které „nemají čas“. Nejdřív uspořádali Den zdraví – s preventivním vyšetřením, fyzioterapeutem a nutriční poradkyní. Byl o něj obrovský zájem. Následoval pravidelný program – jednou za měsíc workshop (např. zdravá záda, silná imunita, zvládání stresu, zdravé oči), možnost masáží ve firmě a přístup ke konzultacím s psychologem.
Zaměstnanci to začali oceňovat nejen jako benefit, ale jako signál: Tady na nás opravdu záleží. A výsledek? Snížila se nemocnost, zlepšila se spokojenost v průzkumech a především – atmosféra ve firmě se proměnila. Lidé se o sebe i o druhé začali více starat. Hodnota Zdraví se dostala i mezi základní hodnoty firmy.
Zdraví není o jednorázové kampani. Je to přístup.
Zdraví se nedá nařídit. Ale dá se kultivovat. Když firma vytváří prostředí, kde je normální mluvit o psychické pohodě, kde je možné si dojít na terapii bez studu, kde se pracuje s respektem k hranicím a kde vedení jde příkladem – začnou se dít změny. Někdy nenápadné, jindy zásadní.
Zdravé výzvy
Např. 30 dní pro své zdraví, Týden bez cukru, Chodíme pěšky do schodů, Zdravé obědy do krabičky, Digitální detox víkend.
· Lidé si mohou volit vlastní cíle (pitný režim, spánek, pohyb) a zapisovat je třeba do sdíleného formuláře nebo aplikace.
· Zapojení může být individuální nebo týmové (kancelář vs. kancelář, oddělení vs. oddělení).
· Nejde o soutěž ve výkonu, ale o podporu každodenní drobné změny.
Týmová hra na body
Vytvoříte systém, kde lidé za zdravé aktivity sbírají body – za poradu vestoje či při procházce, protažení v kanceláři, zdravý oběd, vypnutí notifikací apod.
· Může fungovat na principu kartiček, aplikace nebo i sdílené nástěnky.
· Ideálně bez tlaku – každý si volí, co chce dělat, ale vidí inspiraci od ostatních.
Tematické měsíce
Každý měsíc má své téma (např. Leden – restart zdraví, Únor – spánek a energie, Březen – vztahy a psychická pohoda, Duben – zdravé zažívání, Květen – příroda a pohyb venku, Červen – zdravé oči).
· Probíhají měření, přednášky, výzvy, tipy na čtení, sdílení receptů, dobrovolné „minihry“.
· Podporuje to pestrost a každý si v tom najde „to své“.
Sdílecí nástěnka nebo skupina (např. na intranetu nebo Teams)
Lidé sdílí fotky z výletu, zdravého jídla, relaxu, protažení, vlastního rituálu.
· Může být spojeno s měsíční výzvou: „Ukaž nám, jak pečuješ o sebe.“
· Podporuje komunitu a inspiraci mezi kolegy.
Co je důležité u všech forem?
· Dobrovolnost, hravost a lehkost – nátlak nefunguje, ale zvědavost ano.
· Sdílení a komunita – když to dělá víc lidí najednou, je to snazší.
· Autentičtí ambasadoři – najděte ve firmě lidi, kteří do toho jdou přirozeně a dobrovolně, mohou „táhnout vlnu“.
· Viditelnost – nezapomeňte na vnitřní komunikaci, fotky, příběhy, oslavu malých úspěchů.
Firma, která podporuje zdraví svých lidí, podporuje i své vlastní přežití a růst. Je to investice, která se vyplatí – lidsky, v tvorbě firemní kultury i ekonomicky.
Chcete-li začít s podporou zdraví i ve vaší firmě, nepotřebujete hned celý program. Stačí malý, upřímný krok správným směrem. A chuť naslouchat.
8 tipů pro organizaci Dnů zdraví můžete zhlédnout ve videu zde. Kalendář významných dnů jako inspirace pro uspořádání Dnů zdraví si můžete stáhnout zde. Další články na téma Dnů zdraví si přečtěte zde.
