Představte si zaměstnance, který sedí u svého stolu přesně od osmi do pěti. Nechybí, nebere si „sick days“, na první pohled se zdá být pilným pilířem týmu. Přesto jeho skutečný přínos firmě se v daný den limitně blíží k nule, nebo v horším případě generuje chyby, které budou ostatní napravovat týdny. Právě se díváte na prezentismus – fenoménu, který je pro moderní firmy mnohem nebezpečnější a nákladnější než klasická nemocnost.
Co je skutečný prezentismus?
Většina manažerů si pod pojmem prezentismus představí kolegu, který s horečkou a balíkem kapesníků hrdinně (a nezodpovědně) šíří viry po open spacu. To je sice pravda, ale toto je jen ta nejviditelnější část. Prezentismus je stav, kdy je zaměstnanec fyzicky přítomen v práci, ale jeho výkonnost je výrazně snížena, protože jeho kognitivní kapacita je obsazena něčím jiným.
Kromě fyzických potíží, jako jsou migrény, bolesti zad z nevhodného sezení, únava z těžkého oběda či menstruační bolesti, sem patří především:
- Emocionální a rodinná zátěž: Rozvody, péče o stárnoucí rodiče, problémy s dětmi ve škole. Člověk sice hledí do monitoru, ale v hlavě mu běží krizový scénář rodinné hádky.
- Finanční stres: Exekuce, neschopnost splácet hypotéku nebo prostý strach z konce měsíce. Finanční úzkost prokazatelně snižuje IQ o několik bodů a totálně paralyzuje kreativní myšlení.
- Kuchyňková psychoterapie: Toto je kritický bod. Pokud firma nemá nastavený podpůrný systém péče, zaměstnanci své problémy neřeší s odborníky (psychology, lékaři, finančními poradci, právníky), ale s kolegy u kávovaru. Výsledek? Místo jednoho neproduktivního zaměstnance máte hned tři, kteří hodinu rozebírají něčí soukromé drama či dávají zaručené domácí recepty na léčbu a bolesti.
Toxická firemní kultura jako inkubátor prezentismu
Prezentismus není jen selháním jednotlivce, je to i symptom nemocné firemní kultury. Pokud ve jsou ve firmě hrdinové ti, kteří tam jsou do noci, pokud panuje strach z přiznání chyby nebo slabosti, zaměstnanci se naučí hrát divadlo o zaneprázdněnosti.
Toxické prostředí se pozná podle toho, že lidé raději šeptají v kuchyňkách a stěžují si na systém, místo aby existovaly kanály pro přímou zpětnou vazbu a řešení problémů. Zralý leadership by měl být schopen rozpoznat, kdy tým vykazuje známky vnitřní rezignace a nulové inovativnosti. Pokud management ignoruje potřebu pro psychologické bezpečí, vytváří prostředí, kde se lidé bojí říct: „Dnes nejsem v kondici, potřebuji pomoc,“ a raději volí cestu předstíraného výkonu, která dlouhodobě vede k vyhoření.
Kolik vás stojí duchové v kanceláři?
Prezentismus není pocitová záležitost, je to faktor, který znehodnocuje vaši investici do lidského kapitálu. Studie publikovaná v Journal of Occupational and Environmental Medicine uvádí, že prezentismus může stát firmy až třikrát více než absence. Zatímco u absence (nemocenské) náklady vidíte hned, u prezentismu platíte plnou mzdu za zlomek výkonu.
- Studie Deloitte a dalších organizací zjistily, že náklady na prezentismus jsou 1,5krát až 12krát vyšší než náklady na samotnou absenci.
- Ztráta produktivity: Odhaduje se, že průměrný zaměstnanec funguje v módu prezentismu (tedy pracovní čas promarní kvůli zdravotním či psychickým blokům) v průměru 20 až 30 dní v roce.
- Příklad z praxe: Představte si klíčového experta s platem 80 000 Kč, který právě řeší hrozící rozvod a vyčerpávající boj o děti. Ačkoliv u stolu odsedí svých osm hodin, jeho kognitivní kapacita je naprosto zahlcená osobní krizí a jeho reálný výkon klesne na 50 %. Firma tak přichází o více jak 40 000 Kč měsíčně za nevyužitý potenciál. A to nemluvíme o riziku fatálních chyb v klíčových projektech nebo o tom, jak se jeho frustrace postupně přenáší na zbytek týmu.
Od Dnů zdraví ke skutečnému Wellbeingu
Mnoho firem se snaží prezentismus řešit tím, že jednou za rok uspořádá dny zdraví, kde zaměstnanci dostanou jablko a změří si tlak. To je sice sympatické, ale jako prevence naprosto nedostatečné. Skutečná péče o zaměstnance musí být systémová.
Jak z toho ven?
- Budování psychologického bezpečí
Zaměstnanec musí vědět, že pokud prochází těžkým obdobím, může to říct svému nadřízenému bez strachu z postihu. Zralý leadership chápe, že je levnější nechat člověka týden pracovat na 20 % z domova nebo mu dát volno na vyřízení právních věcí, než ho nechat měsíc povinně odsedět v kanceláři a rozvracet tým stížnostmi.
- Profesionální podpora místo kolegiality u kávy
Firma by měla nabízet benefity, které mají reálný dopad. Místo další slevové karty nabídněte:
- Diskrétní psychologické, právní či finanční konzultace (EAP – Employee Assistance Program).
- Workshopy na téma duševní hygiena a prevence vyhoření. Tímto přesunete řešení problémů z kuchyněk do rukou odborníků.
- Podpora zdravé komunikace a transparentnosti
Učte manažery, jak vést rozhovory o výkonu, které nejsou jen o číslech, ale i o lidech. Pokud lidé cítí, že jsou slyšeni a že jejich problémy mají řešení, klesá potřeba ventilovat frustraci toxickým způsobem.
- Flexibilita jako standard
Možnost vzít si Sick day nejen na rýmu, ale i na zvládnutí jiných komplikací, je v dnešní době klíčová. Wellbeing není o relaxačních zónách s ping-pongem, ale o kultuře, která respektuje biorytmy a životní situace člověka.
Investice, nikoliv náklad
Prezentismus je daň za neřešené problémy a nefunkční podporu v organizaci.
Často slýchám, že zaměstnavatel přece není chůva, aby se staral o lidi jako o malé děti. To skutečně není. Ale finančně dotuje to, že lidé často neví, jak své problémy efektivně řešit, nebo jim ideálně i předcházet.
Pokud jako majitelé nebo HR manažeři ignorujete duševní stav svých lidí a stav vaší firemní kultury, nepřímo dotujete vlastní ztráty.
V souhrnu to jsou milióny, které jste vydali zbytečně a další miliony, které jste nevydělali.
Cesta k vysoké výkonnosti nevede přes kontrolu docházky, ale přes vytvoření prostředí, kde lidé chtějí a mohou odevzdat to nejlepší. Prevence v oblasti duševního zdraví, dobré fyzické kondice lidí a jejich energie na zvládání vysokých nároků a změn se vám vrátí v nižší fluktuaci, vyšší loajalitě, a především v reálných výsledcích.
