Psychosomatika v práci

Máte v práci kolegu či kolegyni, kteří si stěžují na bolesti zad? Chodí na masáže, na rehabilitace, a dokonce je už lékař poslal i na vyšetření k neurologovi? Ale stále se nenašla fyziologická příčina bolesti zad…

Najednou se u někoho v týmu objevila alergická reakce na potravinu či pyl, i přesto, že daný člověk předtím žádné alergické reakce neměl?

Pozorujete někdy sami na sobě, že cítíte jakoby kámen v oblasti žaludku, pokud máte jednat s někým nepříjemným, nebo s velkou autoritou?

Často a ráda školím lékaře a zdravotní personál. Když probíráme reakce pacientů a komunikaci lékařů s nimi, už mnohokrát jsem slyšela např. od rehabilitačních lékařů, neurologů či diabetologů: „My víme, že velká část našich pacientů je psychosomatických, my ale nemáme čas s nimi v klidu mluvit a pomoct jim uvidět jejich problém z větší perspektivy.“

Většina lékařů psychosomatiku už alespoň registruje. Na pracovišti se o ní zatím nemluví vůbec.

Psychosomatika je odvětvím lékařství, které zkoumá vztah mezi psychikou a fyzickým zdravím člověka. Termín pochází z řeckých slov „psyche“ (duše) a „soma“ (tělo), což naznačuje vzájemnou propojenost mezi psychickým stavem jedince a jeho tělesným zdravím. Tato disciplína se zaměřuje na studium toho, jak myšlenky, emoce a stres mohou ovlivnit fyziologické procesy v těle.

Klinická data prokázala, že všechny lidské procesy zahrnují psychologické a biologické (somatické) složky. Ty reagují na prostředí (třeba na studený vítr) a na fyzické podmínky (třeba na kapénkovou infekci od kašlajícího spolucestujícího nebo vyčerpání po náročném cvičení) a psychosociální situace (např. konflikty). Tyto situace jsou zpracovávány nervovým, hormonálním a imunitním systémem, které jsou vzájemně propojeny.

Je to tedy nekonečný kruh vzájemných interakcí těla, mysli a emocí s prostředím, ve kterém se člověk pohybuje.

Samozřejmě ne všechny nemoci mají psychosomatický původ. Náš imunitní systém prostě někdy zareaguje třeba na mikroorganismus, který ještě nepotkal, zánětem či nemocí. To je úžasná schopnost našeho imunitního systému, díky které jsme jako lidstvo přežili do současnosti.

Na druhou stranu je dobré si všímat sám u sebe ale také třeba u rodinných příslušníků nebo právě kolegů, pokud se nějaká nemoc opakuje častěji nebo dokonce přechází do chronické fáze. V ten moment je vhodné se zaměřit na potenciální propojení prožívaných emocí a nemoci. Protože právě vyhrocené emoce jsou spouštěčem stresové reakce těla, která pokud není ukončená, mění zdravé fungování těla.

Takže třeba takový špatný pocit z toho, že jsem udělal chybu v práci. Přináší strach z následků této chyby, z konfliktu s nadřízeným, a tím je ohromným spouštěčem stresových hormonů a potažmo i změněné imunitní reakce těla.

Samozřejmě, to, co se děje na pracovišti, je jen část prožívaného času člověka. Ale na druhou stranu ne nepodstatná. Jako manažer takového člověka nebo třeba i z role HR manažera je možné se snažit alespoň na pracovišti vytvořit takové podmínky, které pomohou zaměstnancům nezažívat vyhrocené emoce nebo nepadat do nezdravých vztahových programů.

Manažeři mohou využít znalosti psychosomatiky k lepšímu porozumění a tvorbě týmové atmosféry a kultury, což může přispět k celkovému zlepšení pracovních výkonů a zdraví lidí. Zde jsou některé způsoby, jak mohou manažeři využít psychosomatiku ve svém profesním životě:

1. Rozpoznání stresorů v pracovním prostředí:

• Co lidi na pracovišti nejvíc štve? Z čeho mají největší stres?
• Kde a proč vznikají konflikty nebo deziluze?
• Kde lidé cítí nadlimitní tlak na pracovní výkon nebo termíny?

2. Podpora možnosti lidí pečovat i o další důležité části jejich života:

• Můžu nabídnout flexibilní pracovní dobu či úvazky?
• Nebo např. home office v případě nemoci člena rodiny?
• Můžu nabídnout péči o zdraví a psychickou kondici i ze strany zaměstnavatele?
• Nabízíme podporu zaměstnancům, blízkým či přátelům zaměstnanců, kteří se dostali ne vlastní vinou do těžké životní situace? (např. finanční podpora pro postižené děti, úmrtí v rodině s malými dětmi, atd)?

3. Tvorba psychologicky bezpečného pracovního prostředí:

• Jak jako manažer reaguji na chyby lidí? Považuji je za příležitost pro rozvoj nebo za důkaz neschopnosti člověka?
• Máme nastavené základní hodnoty, které všichni respektují a jednají dle nich?
• Umím facilitovat konflikty na pracovišti?
• Mají zaměstnanci možnost se mi otevřeně svěřit i s osobními tématy?
• Tvořím prostor pro to, aby mi mohli dát lidi z týmu upřímnou zpětnou vazbu?
• Umím řešit toxické nebo konfliktní lidi na pracovišti a nastavovat zdravé hranice?

4. Rozvoj psychosociálních dovedností týmu:
   • Trénink v oblasti zvládání stresu, zralé komunikace, time managementu či reakcí na toxické lidi může týmu výrazně pomoct zdravě uchopit jinak vyhrocené situace.

Celkově je důležité, aby manažeři byli vnímaví k atmosféře na pracovišti, konfliktům či nedorozuměním a aktivně pracovali na vytváření podpůrného a pozitivního klimatu, které může přispět nejen k výkonnosti, ale i zdraví zaměstnanců.

Hlavní úlohou manažera v tomto směru je, aby lidé sami převzali zodpovědnost – za své zdraví, fyzické i psychické, za své jednání jak vůči sobě, tak vůči kolegům a lidem všeobecně. Pomoci tomu může třeba přednáška na téma Psychosomatiky nebo trénink Zralé komunikace, která pomáhá ujasnit si své reálné potřeby, nekonfliktně je komunikovat svému okolí a věcně reagovat na stresové situace.

Podívejte se na vaši firmu či organizaci očima psychosomatiky. Kde je více neschopenek a návštěv u lékaře, než je jinak obvyklé?

I to může být jedno z poměrně zásadních vodítek pro management firmy, kde začít zvyšovat efektivitu.