Whistleblowing v práci

o nové směrnici EU 2019/1937
Od března 2022 vzniká nová povinnost pro společnosti a organizace v ČR s nejméně 25 zaměstnanci bez ohledu na obor své činnosti!

Nová EU směrnice EU 2019/1937 o Whistleblowingu – ochraně oznamovatelů v prostředí firem a organizací musí být do konce prosince 2021 přijata členskými státy EU. Našim společnostem a organizacím s nejméně 25 zaměstnanci bez ohledu na obor své činnosti tak od března 2022 vznikne povinnost zavést vnitřní oznamovací systém na všechna jednání, která mají znaky trestného činu, přestupku či jiného protiprávního jednání (i např. sexuální obtěžování, bossing, mobbing, diskriminace apod.). Ačkoliv vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů je teprve v rámci vyjednávání na půdě Poslanecké sněmovny, je zjevné, že zde budou nastaveny povinnosti kladoucí si za cíl ochránit oznamovatele takového jednání a celkem pevné lhůty pro vyřizování takových oznámení. Takový předpis bude mít vliv i na další předpisy upravující např. soudní řízení a teprve budoucnost ukáže, zda bude přínosem a firmám nejen ušetří nemalé náklady, ale zajistí i příjemné pracovní prostředí a loajální zaměstnance.

Názory na tento relativně nový fenomén ve firemním prostředí se stále různí.

V původním významu je Whistleblowing upozornění na protiprávní jednání, ale nyní je stále častěji zmiňován ve firmách v souvislosti s jednáním neetickým, nevhodným, neférovým, toxickým …..

V našich podmínkách je díky zkušenostem s totalitním režimem přijímám stále s velkým despektem. Upozornění na nevhodné či dokonce protiprávní jednání je bohužel i dnes vnímáno jako „práskačství“ a tak lidé, kterých se podobné praktiky dotýkají, raději mlčí a setrvávají v destruktivním prostředí.

Velmi hlasitě se v nich totiž ozývá vnitřní kritik, viník a sabotér, který nedovolí takový krok udělat. Pokud se už dotyčný odváží překonat své niterné pocity, nastupuje velký a často bohužel opodstatněný strach z pomsty, šikany na pracovišti, ztráty zaměstnání a odsouzení ze strany nejbližšího okolí. A toxické prostředí ve firmách tím dále vzkvétá.

Ti odvážní s vysokou mírou sebehodnoty, sebevědomí a schopnosti nastavit si zdravé hranice velmi brzy toxickou firmu opouštějí. Ale ruku na srdce, kolik takových lidí skutečně je? Ano, naprostá menšina. Navíc i když nechybí odvaha, je důvodem setrvání v toxickém prostředí většinou hypotéka nebo další pravidelné vysoké měsíční výdaje. A co tedy ti, kteří zůstanou? Narůstající frustrace a beznaděj se buď projeví na zdraví a časem takový zaměstnanec tráví více času na „neschopence“ než v práci. Nebo o toxických praktikách a chování mluví, „kde se dá“ a dělá tak společnosti špatné jméno. Někteří lidé pak i ze zoufalství dokonce záměrně bojkotují firemní procesy a tím ničí veškerou týmovou spolupráci. Tak důležitá hodnota jako zaměstnanecká loajalita je v tuto chvíli na bodě nula. Na první pohled to může vypadat neškodně, ale studie jednoznačně prokazují, že tyto skutečnosti stojí firmu nemalé peníze.

Opravdu se tedy doslova vyplatí ladit firemní kulturu a prostředí. Měli bychom se konečně přenést přes dávno neplatná a omezující přesvědčení a postavit se za to, že nevhodné, neetické a neférové chování jednoduše není v pořádku a ve vyspělé společnosti nemá místo.

Toxické jednání totiž nejen ničí ovzduší a firemní kulturu, ale má i obrovský dopad na fluktuaci zaměstnanců.

Náš nejbliží kurz k tomuto tématu:

Whistleblowing jako pojistka bezpečí

Za největší přinos Whistleblowingu považujeme vznik firemního prostředí, které bude pro lidi bezpečné. Teprve pokud se cítíme bezpečně, můžeme se naplno uvolnit, tvořit, pracovat a navazovat zdravé vztahy. Pracovat v atmosféře strachu ničí zdraví, motivaci i spolupráci.

 

Whistleblowing může fungovat velmi elegantně a slušně

Způsobů a forem, jak na podobné jednání upozornit a situaci začít řešit, je nespočet. Mnohé z nich učíme v našem programu „Otevřená komunikace“ a s tématem, jak se bránit toxickému chování se zabýváme i v naší facebookové skupině Toxičtí lidé kolem nás Toxičtí lidé kolem nás | Facebook.

V mnohém může skutečně pomoci povinné zavedení interního oznamovacího systému pro firmy bez rozdílu zaměstnávající nejméně 25 lidí. Je vhodné přiznat, že některé společnosti, zejména se silným vlivem mateřských společností ze zahraničí, už pravidla upravující podobné oznamování neetického chování mají. Ovšem spíše za účelem splnění povinností uložených mateřskou společností než za účelem faktického využití výhod takového oznamování protiprávního/neetického jednání a zlepšení firemní kultury.

My ale víme, že v ladění interní komunikace a firemní kultury se vyplatí jít mnohem více do hloubky.

Rozhodly jsem se toto téma uchopit z více úhlů pohledu a pomoci firmám se s ním nejen vypořádat, ale posunout díky němu firemní komunikaci na zcela novou úroveň. Tak, aby ve finále mohl oznamovací systém Whistleblowing zůstávat bez oznámení, protože k toxickému jednání ve firmě jednoduše docházet nebude. A to díky preventivní práci s lidmi a tím vzniklé feel good firemní kultuře. To, že se nepohybujeme v říši snů, jasně ukazují firmy, které tuto filozofii již promítly do své kultury a profitují z ní po všech stránkách.

Pro zralé firmy je již zcela běžnou praxí mít v zaměstnaneckém portfoliu Job wellbeing managera, ombudsmana, někteří HR tuto pozici dokonce nazývají Interním šamanem. Zkrátka člověka, který smysluplně pečuje o zaměstnance i hodnoty společnosti. Může se jednat jak o kmenového zaměstnance, tak o externího spolupracovníka. Naše Feel Good Company nabízí firmám i tuto službu s názvem Job wellbeing manager. Mít svého Wellbeing Managera jako zaměstnance ale není dnes ta pravá cesta pro každou společnost. Vhodnou variantou je proto externí odborník, který nezatíží rozpočet, a přitom přinese do firemní kultury čerstvý vítr a nadhled. V tomto případě je velkým benefitem i nezávislost, neboť díky tomu, že není in house, může být pro zaměstnance mnohem důvěryhodnější osobou než člověk plně propojený s organismem firmy. Podobné schéma pak může společnost využít i pro implementaci právě systému tzv. whistleblowingu, a to ať již pro celé zpracování této oblasti, nebo může externího spolupracovníka využít pouze pro určitou část systému, zpravidla se tak v praxi děje pro zpracování a vyhodnocení podnětů přijatých od zaměstnanců, včetně navržení opatření (preventivních i reaktivních).

Z praxe a zkušeností ve firmách můžeme potvrdit, že má-li mít tato pozice skutečný smysl a být stěžejním prvkem firemní kultury, jedná se o velmi specifický souhrn dovedností, znalostí a talentů daného člověka. Skvělá pracovní příležitost pro lidi empatické, s vysokou mírou citlivosti, zároveň disponující širokým portfoliem komunikačních dovedností včetně alespoň základních znalostí z oblasti psychologie a mediace.

 

Navazovat s firmami tuto formu spolupráce nám dává velký smysl. Jeden člověk z našeho týmu se stane dlouhodobým wellbeing partnerem a do společnosti pravidelně dochází. Portfolio jeho aktivit vždy plně přizpůsobíme potřebám a jedinečnosti dané firmy a její kultury.

Vedení takto zralé firmy tím motivujeme nahlédnout do současné situace a společně pak hledáme cesty, jak posunout firemní kulturu, aby zaměstnanci byli nejen spokojení, ale i hrdí na to, že pracují právě pro tuto společnost. Velkým benefitem je i angažovanost managementu na dění napříč celou společností, protože výsledky tohoto procesu jsou jasně viditelné.

Bezpečné prostředí, důvěra, slušnost a ohleduplnost ve firemním prostředí nejsou zbytečným nebo dokonce nepatřičným nadstandardem ale dnes už naprostou nezbytností. Lidé pracující ve zdravém prostředí bez toxických vlivů již netolerují jakýkoliv projev agrese, byť pasivní nebo jiné nevhodné chování proti lidskosti či firemním hodnotám. V takovém prostředí přestává být Whistleblowing nástrojem udávání, ale stává se vítaným společníkem, který chrání zaměstnance, firemní kulturu, hodnoty a nemalé množství finančních prostředků.

Čím je firemní kultura více vyladěná tím menší je pravděpodobnost, že přitáhne toxického člověka. A pokud se přece jen do firmy dostane většinou se nestihne „zabydlet“ velmi brzy totiž odchází sám nebo je propuštěn. Kde není živná půda, toxičtí lidé nezakoření. Firemní kultura je již na takové úrovni, že toxické naladění a praktiky zkrátka netoleruje.

Autorky článku:

Ing. Gabriela Levá

Mgr. Ing. Jana Martínková

Mgr. Ilona Kindlová