Termín: 2.3. 2022 od 14 hod. online
Protiprávní a neetické chování do zdravé firemní kultury nepatří
Zákonná povinnost
Od 31. března 2022 musí všechny společnosti a organizace s více jak 25 zaměstnanci povinné zavést systém oznámení, tzv. Whistleblowing.
Při porušení této zákonné povinnosti hrozí organizaci pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu.
Oznámení není udávání, ale podpora zdravé firemní kultury
Protiprávní nebo neetické jednání.
Děje se, ale velmi často se o něm mlčí, protože většina zaměstnanců má strach na podobné praktiky upozornit. Obávají se msty ze strany nadřízených nebo kolegů. Velká část zaměstnanců navíc považuje upozornění za donášení a nemalá část lidí je k toxickému chování prostě lhostejná nebo očekává, že situaci bude řešit někdo jiný.
Až 50% zaměstnanců, kteří jsou svědky neetického či protiprávního jednání mlčí. 75% zaměstnanců uvádí, že by byli ochotni na toxické jednání upozornit v případě, že by byla 100% zajištěna jejich anonymita a bezpečí.
To jsou nejčastější překážky na cestě k tomu, aby Whistleblowing fungoval a byl přínosem pro firemní kulturu, komunikaci a týmovou spolupráci.
Ochota učinit oznámení se nijak výrazně neliší u mužů a žen ani u introvertů či extrovertů.
Whistleblowing eliminuje toxické vlivy na pracovišti
Zahraniční výzkumy jasně ukazují, že zavedení systému Whistleblowing má smysl. Jedním z hlavních benefitů je prevence. Samotná existence systému oznámení mnohé lidi od neetického či protiprávního jednání odradí.
V organizacích, kde již došlo k zavedení funkčního oznamovacího systému se
- snížil počet soudních sporů o 7%
- o 20% klesly náklady na vyrovnání se se zaměstnanci
- o téměř polovinu snížil počet negativních zmínek v médiích
Zahraniční studie jasné potvrzují i skutečnost, že oznámení učiněná zaměstnanci či zákazníky firem odhalí výrazně více toxických praktik než interní či externí audit.
Na jaké limity naráží Whistleblowing v českých firmách?
Obavu ze zavedení systému oznámení má management i zaměstnanci
Vedení firmy většinou zastává názor, že systém není potřeba, protože k toxickému chování ve firmě nedochází. Argumentuje také dostatečně fungující a otevřenou komunikací. Data ale jednoznačně ukazují, že tomu tak není.
Vedení firem se rovněž obává, že lidé budou systém zneužívat a poskytovat lživá oznámení. Nebo jej zahlcovat nepodstatnými informacemi, případně budou lhostejní a zavedení systému se tak stane zbytečnou investicí.
Zaměstnanci mají strach o svou bezpečnost
Lidé se obávají msty ze strany vedení společnosti nebo od kolegů. Obávají se krachu kariéry, nezřídka i o svou bezpečnost. Někteří mohou oznámení dokonce vnímat jako projev neloajality vůči svému zaměstnavateli.
Navíc zejména u lidí 40+ je vzhledem k totalitní minulosti naší země vnímáno oznámení jako „práskačství“.
Právě tyto obavy je potřeba včas a v klidu vyvrátit kvalitní interní komunikací o celém plánovaném procesu, navázáním Whistleblowingu na hodnoty společnosti a otevřenou – tzv. SpeakUp firemní kulturu, kterou bude nejen prosazovat, ale i reálně žít především vedení společnosti.
A tyto kroky se nepovedou kvalitně provést přes noc. Je potřeba jim již v tento moment začít věnovat velkou pozornost, aby 31.3.2022 bylo rozjetí interního Whistleblowingu už pouhou formalitou, kterou už lidé ve firmě fakticky nebudou potřebovat využívat.
Ing. Gabriela Levá
Ing. Markéta Černá