Whistleblowing – Protiprávní a neetické chování do zdravé firemní kultury nepatří

publikováno: 14. 10. 2021
autor: Marketa

Náš kurz k tomuto tématu:

404 - Nenalezeno

Nenašli jsme nic, co by odpovídalo vašemu hledání. Zkuste upřesnit hledání nebo využijte hlavní menu k navigaci na webu.

Protiprávní a neetické chování do zdravé firemní kultury nepatří

Zákonná povinnost

Od 31. března 2022 musí všechny společnosti a organizace s více jak 25 zaměstnanci povinné zavést systém oznámení, tzv. Whistleblowing.

Při porušení této zákonné povinnosti hrozí organizaci pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu.

 

Oznámení není udávání, ale podpora zdravé firemní kultury

Protiprávní nebo neetické jednání.

Děje se, ale velmi často se o něm mlčí, protože většina zaměstnanců má strach na podobné praktiky upozornit. Obávají se msty ze strany nadřízených nebo kolegů. Velká část zaměstnanců navíc považuje upozornění za donášení a nemalá část lidí je k toxickému chování prostě lhostejná nebo očekává, že situaci bude řešit někdo jiný.

Až 50% zaměstnanců, kteří jsou svědky neetického či protiprávního jednání mlčí. 75% zaměstnanců uvádí, že by byli ochotni na toxické jednání upozornit v případě, že by byla 100% zajištěna jejich anonymita a bezpečí.

To jsou nejčastější překážky na cestě k tomu, aby Whistleblowing fungoval a byl přínosem pro firemní kulturu, komunikaci a týmovou spolupráci.

Ochota učinit oznámení se nijak výrazně neliší u mužů a žen ani u introvertů či extrovertů.

 

Whistleblowing eliminuje toxické vlivy na pracovišti

 Zahraniční výzkumy jasně ukazují, že zavedení systému Whistleblowing má smysl. Jedním z hlavních benefitů je prevence. Samotná existence systému oznámení mnohé lidi od neetického či protiprávního jednání odradí.

V organizacích, kde již došlo k zavedení funkčního oznamovacího systému se

  • snížil počet soudních sporů o 7%
  • o 20% klesly náklady na vyrovnání se se zaměstnanci
  • o téměř polovinu snížil počet negativních zmínek v médiích

Zahraniční studie jasné potvrzují i skutečnost, že oznámení učiněná zaměstnanci či zákazníky firem odhalí výrazně více toxických praktik než interní či externí audit.

 

Na jaké limity naráží Whistleblowing v českých firmách?

Obavu ze zavedení systému oznámení má management i zaměstnanci

Vedení firmy většinou zastává názor, že systém není potřeba, protože k toxickému chování ve firmě nedochází. Argumentuje také dostatečně fungující a otevřenou komunikací. Data ale jednoznačně ukazují, že tomu tak není.

Vedení firem se rovněž obává, že lidé budou systém zneužívat a poskytovat lživá oznámení. Nebo jej zahlcovat nepodstatnými informacemi, případně budou lhostejní a zavedení systému se tak stane zbytečnou investicí.

Zaměstnanci mají strach o svou bezpečnost

Lidé se obávají msty ze strany vedení společnosti nebo od kolegů. Obávají se krachu kariéry, nezřídka i o svou bezpečnost. Někteří mohou oznámení dokonce vnímat jako projev neloajality vůči svému zaměstnavateli.

Navíc zejména u lidí 40+ je vzhledem k totalitní minulosti naší země vnímáno oznámení jako „práskačství“.

Právě tyto obavy je potřeba včas a v klidu vyvrátit kvalitní interní komunikací o celém plánovaném procesu, navázáním Whistleblowingu na hodnoty společnosti a otevřenou – tzv. SpeakUp firemní kulturu, kterou bude nejen prosazovat, ale i reálně žít především vedení společnosti.

A tyto kroky se nepovedou kvalitně provést přes noc. Je potřeba jim již v tento moment začít věnovat velkou pozornost, aby 31.3.2022 bylo rozjetí interního Whistleblowingu už pouhou formalitou, kterou už lidé ve firmě fakticky nebudou potřebovat využívat.

Ing. Gabriela Levá

Ing. Markéta Černá