Toxičtí zaměstnanci ničí firemní kulturu a zvyšují náklady

„Každá společnost má své osvědčené tipy, jak uspořit náklady. Aby firma ušetřila, nemusí si ale nutně jen „utahovat opasky“. Neméně důležité je zaměřit se na firemní kulturu – ducha společnosti, protože těmi, kdo skutečně určují míru ziskovosti, jsou lidé.“

Harvardský výzkum jednoznačně ukazuje, že toxičtí zaměstnanci ničí firemní kulturu a výrazně zvyšují firemní náklady

Šikana na pracovišti je dnes běžným jevem. Přibližně 25–50 % zaměstnanců uvádí, že v určitém okamžiku své kariéry zažilo šikanu v práci. Té se dopouštějí především lidé, jejich osobnost se vyznačuje toxickými rysy. Toxický zaměstnanec může snadno narušit atmosféru i v té nejvyrovnanější společnosti.

 

Studie Harvardské bussinessové školy dokázala, že zaměstnanec, který má konzistentně perfektní pracovní výsledky, přináší společnosti výraznou úsporu nákladů, což je známý fakt. Většina zaměstnavatelů si však vůbec neuvědomí, že ještě větší úsporu nákladů přináší eliminace toxického chování na pracovišti. Klíčové je včas toxického člověka odhalit a z firmy jej propustit, protože toxické jednání způsobuje například že:

• Zaměstnanci, kteří zažívají v zaměstnání nezdvořilé jednání, snadněji ztrácí sounáležitost s firmou
• Téměř u poloviny zaměstnanců dochází k poklesu výkonnosti a záměrně tráví v práci méně času
• U 38 % dochází ke snížení kvality odvedené práce
• 25 % zaměstnanců, kteří se potýkají s nezdvořilostí, přiznává, že své frustrace přenáší dále na zákazníky
• 12 % lidí takové zaměstnání rychle opouští
• 80 % zaměstnanců ztrácí v práci čas, energii a motivaci  kvůli reálným obavám z toxického chování zaměstnavatele
• 66 % si je vědomo poklesu své výkonnosti, v souvislosti s toxickou osobou na pracovišti

Pro ilustraci můžeme rozeznávat např. tyto typy toxického zaměstnance:

1. Výhybkář. Tento zaměstnanec je mistr v delegování svých vlastních pracovních povinností na ostatní. Věci nedokončuje a vždy má po ruce výmluvu. Často slyšíte „Tohle není moje práce.“
2. Drbna. Libuje si v konstruování dramatických situací, zasahuje ideálně do všech a do všeho. Poštvává lidi proti sobě a dovede udělat na pracovišti neuvěřitelné dusno.
3. Osamělý vlk. „Nechci se s nikým zdržovat“ anebo „Tohle zvládnu sám“, „Nepotřebuji poradit“, „Nemluvte mi do toho“ …. takové jsou jeho typické věty. Efektivita jeho vlastní práce je často vysoká, je nicméně protikladem týmového hráče.  Je potřeba efektivně využít jeho sílu a přednosti a zároveň minimalizovat negativní dopad na tým.
4. Věčná oběť. Zaměstnanci, kteří používají své pracovní prostředí jako kancelář terapeuta, působí rušivě, i když nejsou zlomyslní. Proto je klíčové důkladně prověřit, jak kandidáti zvládají stresové situace, zda si s sebou nenesou pocit, že za jejich prohry vždy může někdo jiný..
5. Zavřená mysl. Už v průběhu přijímacího řízení je dobré dávat pozor, zda kandidát působí zvědavě a bude se chtít rozvíjet a učit. Typ zavřené mysli a s tím související stagnace a rezistence ke změnám není z hlediska vývoje firmy ideální.
6. Tyran. Je agresivní a často používá zastrašovací metody. Manipuluje. Může mít mnoho tváří, agrese může být skrytá i za „láskou“. Nezřídka totiž tyran touží „po-moci“. Je to jedna z nejtoxičtějších verzí, která často hraničí s jednáním, které jde za hranici přípustnosti

Podrobný výčet a popis typů toxických lidí si můžete s námi projít na našem otevřeném kurzu Toxičtí lidé kolem nás – Feel good company

Jak minimalizovat rizika při propouštění toxického zaměstnance

V dnešní době může mstivý zaměstnanec velmi snadno firmu napadat, například přes různé online recenze. Zaměstnavatelé se mohou chránit dodržováním postupů před, během a po ukončení pracovního poměru. Mezi takové postupy patří např. precizní  písemná dokumentace konkrétních událostí, které vedly k ukončení, rozvázání pracovního poměru. Dále spolupráce se zkušeným odborníkem na HR a toxické chování zaměstnanců.

Celý proces projasní i chystané zavedení systému Whistleblowing, který může přinést procesní nástroj, přes který zaměstnanci mohou na příliš toxické jednání hraničící s bossingem, šikanou či mobbingem poukazovat.

 

Zdroj článek: Inc.Harvard Research, Toxic Workers – Working Paper – Faculty & Research – Harvard Business School (hbs.edu)